Lenka Jelínková

...úředník, úřednice, úřad... aneb má averze vůči shnilosti

Sedím před kanceláří jakéhosi úřadu. Klepala jsem a po vyzvání vstoupila, byla jsem však odkázána počkat venku. Počkat na co? V kanceláři kromě tří úřednic nikdo jiný nebyl. Jsem ve vysokém stupni těhotenství a není mi dobře, cítím se jak vorvaň vyvrhnutý na břeh. V této věci jsem na onom úřadě potřetí (přičemž původní podání ztratili a po roce urgencí jsem byla požádána, abych je podala znovu), měli na vyřízení 30 dní, dnes je to třetí měsíc. Třikrát jsem dostala odpověď: „Tak se to asi někde zpozdilo, přijďte za týden... Ty hele Marcelko, koukalas včera na ordinaci...?“