Malé upřesnění

již druhý rok platí, že zaměstnavatel platí náhradu mzdy při nemoci od 1.kalendářního dne do 21.kalendářního dne trvání nemoci, až od 22.dne platí dávky nemocenského pojištění zaměstnanci stát.

Co se týká pojistného, tak nemocenské pojištění z celkového odvodu pojistného za zaměstnance (6,5) činí jen zlomek, takže nějak závratné sumy na nemocenské pojištění se neodvádí, většina jde na důchodové pojištění.

První tři dny se neplatí z důvodu předcházení krátkodobých nemocí, kdy se to často zneužívalo. A náhrady platí zaměstnavatel také z toho důvodu, že docházelo k zneužívání z jeho strany, dělo se celkem běžně, že zaměstnavatel neměl práci pro své zaměstnance, tak je poslal, ať se hodí tzv. marod.

Re: Malé upřesnění

pořád mi nikdo nevysvětlil, jak může zaměstnavatel vystavit neschopenku. Stále se domnívám, že za tuto opovídá ošetřující (obvodní) lékař.

Re: Malé upřesnění

Zaměstnavatel pošle zaměstnance k doktorovi, ten se hodí marod a lékař ho uzná práce neschpným, neboť za ošetření a další návštěvy má bodíky a následně úhrady od pojišťoven.

ČSSZ neprovádí kontroly vystavených neschopenek, pokud jich najednou není extrémně moc, výhoda je, že většina zaměstnanců má různého obvodního lékaře a neshopenku Vám vyrobí i zubař.

Dále se ze státu tahaly prachy tak ,že se člověk zaměstnal fiktivně, oddělal 1, 2 dny a šel marodit a marodil třeba rok, v pohodě. Dal se mu základ 30 tyček a z toho se počítala nemocenská, protože to byl předpokladaný příjem, tím, že to platí zaměstnavatel, se to trochu eliminovalo!

Není přece problém si naordinovat bolest zad, krku, průjem, nevolnost, motání hlavy, specielně bolest čehokoli se těžko prokazuje a pracovat se s ní nedá, ale marodit dlouho!

Věřte, že takhle to fungovalo, specielně u stavebních firem od ledna do března v době, kdy celou nemocenskou platila ČSSZ.

Re: Malé upřesnění

pak by měl být postižen lékař, ne? Proč zaměstnavatel? Což takhle kdyby pvních 14 dnů nemoci platil lékař ze svého.